Milí přátelé,
je jasné, že ať budeme dělat cokoliv, budeme stárnout. Tak už je život a jeho koloběh přírodou zařízen a je nutné to vnitřně akceptovat. Jak stárneme, naše tělo chátrá. Není už zdaleka tak silné a pružné jako ještě před pár lety. To samozřejmě snižuje jeho obranyschopnost proti nemocem.
Stárnutí je sice nevyhnutelné, ale rychlost s jakou stárneme ne. Pochopitelně, že v sobě všichni nosíme určitou genetickou výbavu po našich předcích, se kterou jsme se už narodili. Ale to, že máme dispozici k infarktu, neznamená, že nemůžeme toto riziko zmírnit. Všechno se občas porouchá. Auto, počítač i naše tělo. Naše těla nebyla vytvořena jako nezničitelná. Naopak. Úrazy, zlomené ruce, nohy apod., jsou přece na denním pořádku. Dar, který náš organismus má, je, že je schopen vzniklé škody opravit. Když si to uvědomíme, někdy až zázračně. Stejně tak jako se vám vyplatí starat se dobře a pravidelně o auto (vydrží vám déle a lépe jezdí), vyplatí se vám starat se o vaše těla. Díky této pravidelné „údržbě“ ujede vaše tělo jistě ještě několik extra životních kilometrů.
Omezit a kontrolovat kalorie, zesílit pravidelným cvičením a dopřát si dostatek kvalitního spánku, jsou tři nejspolehlivější přírodní recepty jak zpomalit stárnutí. A nezapomeňte, že nikdy není pozdě. I když jste žili až do teď ne zrovna zdravým životním stylem, můžete to pořád změnit. Jestliže budete poctiví a vydržíte alespoň tři roky, všechny lékařské studie potvrzují, že změny ve vašem těle budou enormní. Účinky budete schopni pozorovat každý den. Našim cílem je samozřejmě, co nejkvalitnější život až do naší smrti. Žít déle by ale rozhodně nemělo znamenat „čekat déle na smrt“, což bývá dnes u seniorů bohužel velmi časté. Jaký smysl má žít do 120, pokud těch 120 let nebude naplněno kvalitním životem. Je důležité se v životě „koupat“ a mít z něj radost a ne se jím protrpět.
Být starší rozhodně neznamená něco špatného. Bohužel ti mladší jsou zvyklí dívat se často na seniory zvláštně. Vidí pouze životem už „použitý“ zevnějšek a nezajímá je to, co je ukryto uvnitř. Netuší, že většina seniorů se cítí uvnitř stejně mladá jako před padesáti nebo šedesáti lety. Uvnitř jsou stejmě atraktivní, vášniví a roztomilí jako ve dvaceti, i když je okolí už dávno tak nevidí. Zkusme si to my, o něco mladší uvědomit a pokusme se podívat „za ty vrásky“. Odpusťme rodičům, prarodičům i těm neznámým v tramvaji, či obchodě že jsou už staří a pomalejší. Nechme je stárnout s respektem a úctou, kterou si zaslouží. Vždyť nás čeká to samé. A vy senioři ruku na srdce! Jak jste se dívali na ty starší vy, když vám bylo dvacet?
Všechno v životě nám může být sebráno, s výjimkou jediného: našeho svobodného rozhodnutí jak reagovat na situace, které před nás život postaví. Stáří nám kromě času, dává možnost stát se lepším člověkem. Buďme trpěliví. Pokusme se nesoudit ty, co s námi nesouhlasí.
Ne všechno ve stáří je špatné. Tělo slábne, ale pořád je možné, že poroste náš smysl pro humor a naše tolerance vůči ostatním, včetně změn kterým už nerozumíme. Buďte pozitivní k budoucnosti. Mladí lidé jsou často zbytečně posedlí drobnými detaily, zatímco vy senioři se většinou zaměříte na to, co je opravdu podstatné. S tím malým a nepatrným se většinou nezabýváte. Spoustě seniorům, se kterými jsem měl možnost více poznat a pracovat s nimi, stáří přineslo více klidu. Jsou uvolněnější a nezáleží jim tolik na tom, co si o nich myslí ostatní. Zbavili se přehnané soutěživosti. Zdá se, že když zestárneme jsme ochotni akceptovat hodně věcí, které by pro nás byli v mladším věku naprosto nepřijatelné.
Usmívejme se na sebe a užívejme si všichni společně naplno každý den!
S úctou vám všem,
Pavel Kříž