Pro mě
Úmrtí blízké osoby, se kterou jste tolik let žili, je pokaždé šok. Záleží i na způsobu odchodu. Nejvíce zatěžující bývají náhlá úmrtí v nemocnicích, které jako by na takovou situaci nebyly připraveny – a někdy bývají setkání s necitlivým personálem téměř stejně traumatizující jako samotné úmrtí.
Na někoho událost dolehne hned, na někoho třeba i po několika týdnech. Každý se s ní vyrovnává po svém a každý způsob je správný, pokud je účinný. Hlavně si nic nevyčítejte. Pokud můžete, nechte starosti se zařizováním úředních věcí na rodině. Důležité je i správně zvolené a správně prožité rozloučení – je to prastarý rituál, který má smysl.
Po několika měsících logicky opadne i zájem. Vaši blízcí žijí své životy a nemusí si uvědomit vaši samotu. Připomeňte se jim, neagresivně a věcně řekněte, jak se cítíte – je to lepší a hlavně účinnější než nějaké triky a ublížená slova.
Až budete mít alespoň trochu sil, začněte znovu chodit mezi lidi, udržujte a obnovujte stará přátelství, navazujte nová. Samota je devastující, velmi rychle dochází ke ztrátě základních návyků. Její zvládání není jednoduché a je potřeba se ho naučit! Dbejte na sebe, dělejte si radost. I když se to tak může zdát, váš život neskončil a váš partner by určitě nechtěl, abyste se zbytkem života jenom protrápili. To že se zasmějete nebo budete mít radost, neznamená, že neuctíváte dostatečně jeho památku. Dejte si pozor na alkohol – prázdnota svádí k jeho každodenní konzumaci.
Pokud trpíte úzkostmi a pocitem prázdnoty, je to naprosto pochopitelné. Svěřte se s tím svému lékaři, určitě najdete vhodné prostředky, jak situaci zvládnout. Využít můžete také anonymní telefonické Linky seniorů od nadace Elpida, nebo nadace Život 90.