Odpoutávání a obracení se do vlastního nitra

V posledních chvílích člověk touží být především sám se sebou. Energie postupně ubývá, proto obvykle více odpočívá, obrací se do svého nitra a připravuje se na postupný odchod.

V průběhu času se člověk postupně přestává zajímat o okolní dění a bilancuje. Ohlíží se za životem — hodně věcí začne najednou dávat smysl, utřídí si vzpomínky, často dojde také k odpuštění.

Spánek, ticho a vlastní myšlenky

Umírající obvykle více spí. V této době většinou dochází ke zpracování důležitých souvislostí. Umírajícímu člověku by měl být dopřán dostatek času a určitě by měl být co nejméně rušen.

Právě tento čas je velmi důležitý pro utřídění vlastních myšlenek a pokojnou přípravu na postupné odcházení. 

Účast blízkého a smíření

Umírající člověk si vedle sebe většinou přeje mít pouze několik nejbližších osob. Chce společně vzpomínat, cítit blízkost další osoby. Naopak někdo si v posledních chvílích přeje být sám, nebo touží třeba jenom po tiché spoluúčasti blízkého. 

Velmi často chce umírající také vyřešit všechny křivdy a smířit se lidmi, se kterými měl v minulosti konflikty.

Jedno je jisté — vnímání a prožívání blížící se smrti je u každého člověka odlišné a nevyhne se nikomu z nás. Nejdůležitější je tuto skutečnost přijmout a prožít co nejpokojnější odchod.